Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 17. ledna 2022 - 15:39Volvox.cz si právě čte 5 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Sebraný spis Radomila Uhlíře Skrývám se, ale nikdo mě nehledá

Kniha obsahuje autorovy texty nejrůznější povahy: jeho zápisky o skupinách Ženy a Činna, dopisy, hry a scénáře, poezii, reflexe a vzpomínky...V závěru jsou pak texty o Radomilovi od Ivana Vyskočila, Mikoláše Chadimy, Jaroslava Duška, Václava Marhoula nebo Jiřího Peňáse.

 

Poslední pražský bohém - ukázka

Jmenoval se Radomil Uhlíř a zemřel 15. dubna 2019, což zaznamenala i média. Ta psala, že umřel „herec malých rolí“, připomínala filmy Kouř, Gympl nebo Pupendo, kde se mihl na pár minut, někde ho dali do souvislosti s divadlem Sklep, kam ale úplně nepatřil, jako ostatně nepatřil vlastně nikam. Jeden dva zasvě[1]cenější nekrology o něm psaly jako o alternativním hudebníkovi, o rozhlasovém moderátorovi a konferenciérovi hudebních festiva[1]lů (pravidelně uváděl menší scénu na festivalu v Trutnově), o im[1]provizátorovi a stand up komikovi, multioborovém baviči a vy[1]pravěči zenových vtipů. Všechno to byla pravda, a nic ho vlastně 400 nevystihovalo přesně. Neboť to ani nebylo možné. Vždyť on byl ještě taky malíř, v posledních letech velmi plodný a zase – velmi svébytný. Něco mezi abstraktní malbou a žižkovským art brut, sy[1]rovým uměním. Radomil byl ale především naprosto originální člověk. Na jed[1]né straně se svými dvěma metráky těžká hra přírody, sunoucí se v klasických letech své obezity ulicemi Vinohrad a horního Žižkova (měl kutloch v ulici pod žižkovským vysílačem), na druhé straně vzletný rétor a poeta, jakoby stále se nadnášející díky svému postoji k životu, který pojímal s nadhledem orientálního mudrce i ironií zenového mistra. Radomil nemluvil, nýbrž promlouval, vyjadřoval se naprosto vytříbeným a neopakovatelným způsobem. Byl to Van[1]čura undergroundu, Holan alternativy. I běžné věci, jako třeba zajít si na pivo nebo vysomrovat pár peněz, prováděl se zvláštní obřad[1]ností, jako by je celebroval a měnil v nějaký rituál: „A zdalipak bys mne nemohl založit, že bychom spolu něco zachlastali… Zazname[1]nal jsem, že se rodí nová generace hospod, mohli bychom do nich zavítat.“ Vycházela z něho prapodivná slovní spojení, haiku a kóa[1]ny, pronášené hlubokým hlasem, mystickým basem, která byla bi[1]zarní, ale naprosto důvtipná a originální. Kdykoli jsem Radomila potkal a dal s ním krátkou řeč, smál jsem se ještě několik dní. Ra[1]domil byl vždy jakoby dobře naladěn, dobře vybalancován, vždy samozřejmě švorc, v posledních letech již dost nemocen, ale nikdy nepostrádající nadhled a jakousi velkolepost. Žil naprosto suverén[1]ně nezávislým způsobem jako poslední bohém haškovského typu, jako velký biblický pták nebeský, co neseje, nesklízí.

 

KOSMAS, Magazín OKO, 3. 12. 2021, Jiří Peňás

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 862