Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 19. září 2017 - 18:26Volvox.cz si právě čte 9 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

NANEBEVSTOUPENÍ JEBÁŠOVO


Země bývalého východního bloku zažívají renesanci erotického folkloru. Ne že by v nich nabytá svoboda zažehla hormonální převrat, ale konečně se mohou oficiálně vydávat dříve tabuizované sobory lidové slovesnosti. Důkazem tohoto obrození se u nás stal například reprint monumentálních Kryptadií sběratele K. J. Obrátila, reedice souboru písní Jana Jeníka z Bratřic, Ouředníkův Šmírbuch jazyka českého či nejnověji Prostonárodní písně, říkadla a hříčky od Václava Spána. Stejně tak jsou zpřístupňovány významné zdroje ke studiu necenzurovaného folkloru i v zemích bývalé Jugoslávie, Rusku či Bulharsku.

Jestliže nás nakladatelství Volvox Globator nechalo před dvěma lety nahlédnout do ložnic ruských mužiků (Zakázané pohádky – viz recenze v Labyrintu č. 3-4/98), nyní zaměřilo pozornost na jihoslovanskou erotickou lidovou slovesnost. V analogické grafické úpravě výtvarníka Borise Jirků pod titulem Mé jméno je Jebáš vychází další ochutnávka pohádek, povídek, bajek a anekdot, které překladatelka Irena Wenigová vybrala ze srbských, chorvatských, bosensko-hercegovských a černohorských předloh. Není bez zajímavosti, že původním pramenem textů, jež vyšly v Bělehradě ve svazku Košilaté povídky (Mrsne priče), se stal almanach Antropophyteia vídeňského etnografa F. S. Krause, s nímž udržoval dlouholetý kontakt i náš K. J. Obrátil. Je vidět, že Evropu spojuje významněji než euro…

Folklorní materiál obsažený v Jebášovi opět udivuje nevyčerpatelnou imaginací, s níž lid opředl okolnosti transportu spermií do samičího genitálu. A opět se ocitáme v pohádkové říši erotiky, kde pyje slouží coby mosty přes vody a pizdy jsou tak nezměrné, že se v nich ztrácejí žebřiňáky i s volama. Oproti ruským zkazkám se zde vypráví hovorovější dikcí, záměrně naivizovanou (Přišel ňákej někdo…), O vynalézavosti překladu I. Wenigové svědčí mimo jiné i řada půvabných termínů pro jinak nepříliš šarmantní orgán (buzigán, chramostejl, lancích, lamór aj.)

Většina „jebášovských“ textů ctí kánony klasické pohádky – jen zde není po právu trestáno zlo, nýbrž hňup Hloupý hodža domnívající se, že když se jeho žena ohne, zjeví se jí vzadu druhá pizda (dokonce jiného vyznání), ještě povzbuzuje manželčina prznitele: „Pozor, bratře Ibro, ať se netrefíš vedle do tý mojí, křesťanskou si jebej, jak chceš.“ Jak zde nevzpomenout kymácející se klobouček na noze ženy smilnící v pšenici, jemuž parohatý manžel z jedné ruské pohádky s devótní úklonou opětuje“pozdrav“. Náměty a motivy samozřejmě putují křížem krážem. A pokud můžeme porovnat český erotický folklor s tím slovanským (jak j známe z volvoxáckých výborů), možno říci, že smyslná pohádka je u nás vzácnější, neboť tuzemští sprosťáčci tíhnou spíše k mélické formě. A když už se objeví próza, většinou paroduje nějaký konkrétní text. Ale jistě bychom našli mnohem více podobností než rozdílů.

Shoda panuje i v pasážích, kde se eros v blasfemické hře střetává s posvátným. Viz furiantský dialog Muslimská a křesťanská víra z Jebáše: Potkali se křesťan s mohamedánem a začali každej vychvalovat tu svoji víru. „Vy toho naděláte s tím Vaším Ježíšem!“ povídá mohamedán, „chceš vědět, jakej zázrak udělal Mohamed? Jel jednou v noci na lodi, přihnala se strašná bouře a už se zdálo, že se loď potopí. Když Mohamed viděl, jaký neštěstí hrozí, vysral se do moře. Z jeho hovna se udělal vosův, kde se všichni zachránili.“ „To je krámů,“ povídá křesťan, „to když jednou jel na lodi zase Ježíš, taky se přihnala strašná bouře, a kdyby byl Ježíš nevytáhnul svýho ptáka a neudělal z něho most, bejvali by se všichni utopili v moři!“ „Pro Boha našeho jedinýho Alláha, na co váš Ježíš potřebuje takovýho ptáka?“ vyjevil se mohamedán. „Aby natrh prdel vašemu Mohamedovi!“

Erotický folklor není jen pustou zábavou – lze jej chápat i jako obranu proti represivně konstituované kultuře; obranu, jejíž katarzní účinky navíc rezonují s hlubinnými vrstvami podvědomí. A jestliže psychologové do určité míry připouštějí pozitivní působení obrazů krutosti na psychiku člověka (znáte úchvatnou sadistickou báseň Františka Halase Mučení růže?), pak zvednutá stavidla verbální obscenity a skatologie simulují blahodárný účinek někdejšího pouštění žilou.

 

Mé jméno je Jebáš (překlad Irena Wenigová;
Volvox Globator, Praha 1999)

LABYRINT, září 1999, JAN NEJEDLÝ

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 2930