Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 22. září 2006 - 12:33Volvox.cz si právě čte 6 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

TRAGÉDIE OČISTY NEBO OČISTNÁ TRAGÉDIE?


Philip Roth zaslouženě patří k dobře známým a uznávaným americkým autorům. Řada jeho povídek a románů vypráví satiricky laděné příběhy o převážně asimilovaných amerických Židech, příběhy, které zároveň podávají obraz Ameriky v určitých obdobích dvacátého století. Román Lidská skvrna (Human Stain, 2000; PEN/Faulkner Award; filmová verze R. Bentona z roku 2003) má ambice ještě větší - vykresluje jeden ze zásadních problémů americké společnosti, problém "barevné hranice", která odděluje svět bílých od světa těch ostatních, problém, v němž barva pleti není rysem osobním či povahovým, ale záležitostí politickou, jak poukazovali W.E.B. DuBois, James Baldwin a další.

Příběh za začíná odvíjet v pověstném létě roku 1998, kdy se provalilo "do nejmenších trapných podrobností tajemství Billa Clintona" jehož dovádění v Oválné pracovně rozpoutalo "nejstarší americkou společenskou vášeň (...) extázi svatouškovství", zkrátka v tom létě, kdy "všichni mysleli na prezidentův penis". Vypravěčem příběhu o deklasovaném univerzitním profesorovi klasických literatur colemanu Silkovi je osamělý spisovatel Nathan Zuckermann, postava často pokládaná za Rothovo alter ego. Z počátku se zdá, že Lidská skvrna je variací na téma známé Sheridonovy komedie Škola pomluv; nešikovná poznámka a hlavně spousty dohadů a klepů rázně ukončí dlouhou a úspěšnou Silkovu kariéru. "Vzali ti život a zahodili ho." "Pokořili a ponížili a zničili mužskýho kvůli něčemu, o čem všichni věděli, že je to blbina." Později však zjišťujeme, že se před námi odvíjí skutečně klasická tragédie - sledujeme postupný pád velké osobnosti, pád způsobený jediným pochybným, byť velmi odvážným rozhodnutím.

Podobně jako Rothovy povídky či předchozí romány Americká idyla (American Pastoral, 1997, č. 2005) a Vzala jsem si komunistu (I Married a Communist, 1998, č. vyjde) také Lidská skvrna pojednává o tvářnosti a mnohotvárnosti lidské identity, o rozporu mezi soukromou a veřejnou tváří člověka. Téma románu je typicky americké, protože otázka identity osobní, etnické či národní se ve Spojených státech diskutuje, ne-li od počátků evorpského osídlení, tedy rozhodně od dob vyhlášení nezávislosti. A nejde jen o identitu jako statickou danost, jde především o identitu jakožto sebeutváření a sebeurčení. "Stát se novou bytostí (...) leží v kořenech příběhu Ameriky." Protagonista románu se domnívá, že se může zcela odpoutat od svých kořenů a stvořit sebe sama znovu, k obrazu svému a především - zcela vyvázaného z daností vlastního původu. Vyprávění o Colemanu Silkovi lze číst jako příběh titánského zápasu člověka s osudem, včetně ironického zvratu událostí, jak jej známe z antických tragédií.

Vedle komplexně propracované postavy Colemana Silka nabízí román několik zajímavých vedlejších postav. Jedna z nich je syrově opravdovým portrétem vietnamského veterána, člověka zlomeného prožitým a spáchaným zlem, trosky vzbuzující stejně silný soucit jako odpor. Roth prostě Ameriku nešetří a připomíná jí většinu jejích nedávných hanebností. Nicméně dlužno podotknout, že k slabinám románu patří nepříliš přesvědčivé ženské postavy. Hlavní antagonistka by sice mohla být vnímána jako Rothův příspěvek do transatlantické debaty o kulturních a politických odlišnostech Starého a Nového světa, jak ji započal proslulý Alexis de Tocyueville, ale jako literární postava zůstává, i přes zjevnou snahu po psychologické složitosti, plochá a nevěrohodná až na samou hranici karikatury, snad i proto, že její hlavní motivací je mužsky pomýlená představa, že žena nenávidí a zároveň miluje významného muže proto a jen proto, že o ni neprojevil zájem.

V knize najdeme trefné postřehy o zcela rozličných jevech, jako je hudba ("obnažil[a] nejnevinnější z našich představ o životě, nezničitelnou touhu po tom, jaký svět není a nikdy nemůže být"), box, maloměsto ("ďábel maloměsta - pomluvy, závist, nevraživost, nuda, lži", kde "vznesené obvinění je zároveň důkazem"), osobnost Milana Kundery, funkce rituálu, úpadek školství (Dříve "platilo, že zaostával žák. Dnes je to předmět. [...] Studenti prosazují svou nedostatečnost jako výsadu. Nedokážu se to naučit, takže je s tím něco v nepořádku.") Avšak tato Rothova snaha dotknout se velké škály obecně lidských a specificky amerických společenských problémů je místy na úkor čtivosti příběhu a téměř neodpustitelné je, že autor čtenáři vyklopí pointu hezky za tepla a zbaví ho tak potěšení z odkrývání Colemanova tajemství a z postupného skládání mozaiky jeho životních peripetií.

Skvrnou z názvu románu může být rasismu, jehož vytrvalá latentní přítomnost pošpiňuje mnoho čistých a vznešených ideálů a na docela konkrétní rovině životy mnoha tisíců lidí. Skvrna může být také onen dotek člověčiny, který symbolicky navždy oddělí ochočené zvíře od jeho volně žijících soukmenovců a který rovněž způsobí, že jakákoliv úsporná až nadlidská snaha po naprosté očistě se mine účinkem nebo se rovnou obrátí ve svůj protiklad.

Bylo by pohodlné, kdybychom mohli Rothův román odložit s příjemným pocitem zadostiučinění, že tedy Americe některé věci pěkně vytmavil. Ale když ono se to bohužel může v různých obměnách odehrávat i tady a teď.

23. 3. 2006, Tvar č. 6, Šárka Bubíková

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 6734