Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 18. června 2015 - 14:30Volvox.cz si právě čte 5 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Robert M. Pirsig: ZEN A UMĚNÍ ÚDRŽBY MOTOCYKLU


Robert M. Pirsig
ZEN A UMĚNÍ ÚDRŽBY MOTOCYKLU
(Volvox Globator, Praha 1996, 284 strany)

Kultovní kniha 70. let o hledání pravdy konečně tedy i česky. Autor začíná zlehka. Popisuje výlet ne motocyklech do Skalnatých hor a uvažuje, proč jeho přátelé na druhé motorce mají takový odpor k technice, přestože i oni jsou na ní závislí. Uvažuje: „Žijeme v převratné době a domnívám se, že nejisté a chaotické pocity, které jsou pro ni typické, vyvolávají nedostatečné, zastaralé formy myšlení, které se nedokážou vyrovnat s novými druhy zkušenosti.“

Náš hrdina se proto nejprve snaží řešit základní spor mezi technickým a analytickým myšlením (tak typickým pro současnou západní civilizaci) na jedné straně a romantickým, intuitivním myšlením na straně druhé. Proč vlastně zájemci o duchovní nauky obvykle nesnášejí techniku? Neboť je-li Buddha či Bůh (nebo jakkoliv to nazveme) ve všem, což je klasická odpověď mystiků všech dob, proč potom existuje spor mezi technickým a romantickým pojetím světa? Vždyť: „Buddha ... přebývá stejně pohodlně v obvodech digitálních počítačů nebo v převodovce motocyklu, jako na vrcholku hory či v okvětních lístcích lotosu. Myslet si pravý opak znamená degradovat Buddhu - a to znamená degradovat sama sebe.“ A pak to začíná: „Co je to kvalita myšlení a vyjadřování?“ A opět: „Co je to pravda a podle čeho ji poznáte?... Jak to, že vůbec něco víme? ... Když se říká, že něco znamená něco jiného, co se tím vlastně myslí?“

Ano! Jaký způsob myšlení si vlastně musíme osvojit, abychom dokázali žít v technické civilizaci nadcházejícího věku a zároveň našli v sobě i to božství (či Buddhu) a neskončili přitom se schizofrenií v ústavu?!? Tato otázka ostatně na nás dnes dotírá daleko naléhavěji než v 70. letech, stačí číst takové časopisy jako jsou například Živel či Mana. V posledním čísle Many je přesně o tomto problému článek nazvaný Nosil by Buddha walkmana? Nosíte ho i vy, milí čtenáři Doteku? Používáte auto, abyste dojeli na námi inzerovaný duchovní seminář, posloucháte námi recenzovanou duchovní hudbu na špičkové hi-fi technice, kterou vyrobili technokrati, devastující přírodu?

Uvědomujete si vůbec, jaká doba právě přichází? Rosseauovský mýtus o čistém přírodním člověku totiž definitivně padl – stačí se podívat do Indie a koukat: Jak sami himalájští vesničané devastují vlastní přírodu bez ohledu na stále ničivější erozi, jen aby z ní vyrazili co nejvíce, protože už dávno nežijí v harmonii s ní. Jak poslední dva roky přicházejí nepravidelně monzuny, předzvěst to globální změny počasí a tím i budoucích hladomorů. Jak dneska výrostci ve vesnici, kde ještě před dvěma roky nebyla elektřina dychtivě koukají na Michaela Jacksona v MTV. Horor? Stáhneme se tedy do ulity, vytvoříme duchovní ghetta?

Pirsig ale varuje: „Odmítnout část Buddhy, který se zabývá analýzou motocyklů, znamená nepochopit Buddhu vůbec.“ Co tedy vlastně dělat? Pravděpodobně jedinou reálnou možností je osvojení absolutně nového způsobu myšlení, jenž je schopen reflektovat nadcházející absolutně novou realitu takovou, jaká skutečně je.

A jsme zase zpátky u Buddhy, neboť vidět skutečnost takovou, jaká je, přece po nás žádá většina duchovních učitelů, nejen Buddha či Zen. A o hledání nového způsobu myšlení je i Pirsigova knížka. Slovo zen je v ní naštěstí jenom pětkrát či šestkrát a o ‚věčně platných vznešených duchovních pravdách‘ se v ní nedočtete vůbec.

Dotek, 9/96, září 1996, Lumír Kolíbal

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 3925