Touha po kráse vede po pasti

Saul Bellow: Oběti zlomeného srdce
Z angličtiny přeložila Pavla Horáková
Volvox Globator, Praha 2011

Americká židovská literatura druhé poloviny dvacátého století se těší soustavnému zájmu českých nakladatelství. Zejména od devadesátých let minulého století se tak prostřednictvím překladů máme možnost seznamovat s díly renomovaných autorů: Isaaca Bashevise Singera, Philipa Rotha, Bernarda Malamuda i Saula Bellowa. Singer a Bellow jsou nositeli Nobelovy ceny za literaturu a jejich prozaická díla nesou výrazné humanistické poselství, které oba spisovatelé metodou pohledu do nitra protagonistů a mimořádnou evokační intenzitou dokáží přenést na své čtenáře. Bellow tuto schopnost prokazuje především ve svém mistrně napsaném introspektivním románu Herzog (1964), ale též v mnoha jiných prózách včetně Oběti zlomeného srdce (1987).

Román – opatřený v úvodu knižní recenzí britského spisovatele Martina Amise (tu doporučuji číst až na závěr) – přivádí na scénu dvojici protagonistů: Kennetha Trachtenberga (vypravěče příběhu) a jeho strýčka Benna Cradera. Oba spojuje jejich dráha vysokoškolského pedagoga (Kenneth vyučuje na univerzitě ruskou literaturu a strýc je vědcem v oboru botaniky) i značně problematický milostný život. Třicátník Kenneth trpí odmítáním dívky Treckie, která mu porodila dceru, ale žít s ním nechce, jeho mírná povaha a kultivovanost ji totiž vůbec nepřitahují. Padesátiletý strýček Bernn se po smrti své první manželky a úniku z četných milostných nástrah stárnoucích žen rozhodne znovu usadit a ožení se s Matildou Layamonovou, o dvacet let mladší ženou z bohaté rodiny. Postupně se však ukazuje, že se ocitá v pasti majetnických zájmů a her. Kennetha přivedla z Paříže (kam se jeho rodina přestěhovala) zpět na americký Středozápad i touha být nablízku svému strýci, k němuž pociťuje přátelskou náklonnost i obdiv pro jeho ryzí povahové vlastnosti a taktéž vědecké schopnosti. Bennovy potíže mu tudíž nemohou být lhostejné a snaží se mu pomoct. Dílo ovšem nepředstavuje horečný sled událostí, spíše jsme v procesu četby svědky četných dialogů obou hlavních postav a Kennethových reflektujících vnitřních monologů.

Oběti zlomeného srdce nejsou jen jednou z četných variací na milostná ztroskotání literárních hrdinů. Jedná se o komplexní umělecké dílo, které nastoluje mnoho témat a vyvolává řadu otázek, z nichž na některé z nich není možné jednoznačně odpovědět. Bellowův románový svět se vzpírá snadnému uchopení a černobílému pojetí, a to jak v rovině motivické výstavby, tak u rozvržení postav. Jak název napovídá, ústřední motiv románu představuje láska. V intencích díla dává milostný cit životu smysl, přestože působí ve svých následcích mnohdy neštěstí a utrpení. Kenneth se ve svých úvahách často snaží uchopit a pojmenovat esenci lásky; vyznává se z tělesné přitažlivosti, jež ho vábí k vyvolené dívce, ačkoli si uvědomuje vzájemnou povahovou i intelektuální odlišnost. V návaznosti na Freudovo učení chápe lásku jako přecenění milované bytosti, nasazující zamilovanému růžové brýle. Autor velmi otevřeně píše o problematice lidské sexuality, přičemž ale nezabíhá do explicitnosti ve snaze o lacinou efektnost či šokování čtenáře. Zajímá ho spíše vnitřní ustrojení jedince v relaci k obecné pudové podstatě člověka. Společně s ním nahlížíme do Kennethova soukromí a vidíme, jak je jeho citlivost, spolehlivost a intelektuální úroveň doslova převálcována sexuální surovostí mužů, jimž dává matka jeho dítěte přednost. Nejen v souvislosti s tímto cituje jednoho ze svých prvních učitelů ruštiny, který tvrdil, že na konci tisíciletí „čistou lásku přemohla perverze“ (s. 78)

Román se tedy kromě svého primárního zaměření na osobní život protagonistů nevyhýbá ani otázkám tzv. velkých dějin. V návaznosti na analýzu rozdílů dějinných i kulturních v různých částech světa se vypravěč snaží vymezit typické znaky národních povah a zvyklostí; a vzhledem ke svému původu, zkušenostem i oboru studia se logicky dostává zejména k specifičnosti a diferencím kultury americké, ruské a francouzské. Neváhá poukázat na sterilní racionalitu francouzských intelektuálů, ač je to prostředí, jež ho prostřednictvím rodinných vazeb po většinu dosavadních života formovalo.

K indiferentní rozumovosti je do kontrastu postavena citovost a autenticita prožívání strýce Benna, jemuž je prostředí intrik, předstírání, politických tahů a spekulací, v němž se po druhém sňatku ocitl, naprosto cizí. Azalka v sídle Layamonových, kterou pro její krásu strýc jako renomovaný botanik zdálky obdivoval, se odhalení její umělosti stává symbolem falešnosti světa mocných, do kterého byl Benn v touze po kráse lapen jako do pasti. Zpětně si pak uvědomuje signály, jež ho varovaly před vstupem do neuváženého manželství. V tomto ohledu se zde setkáváme i s motivem osamostatňovaní jednotlivých částí těla, tak známého hlavně z díla polského romanopisce Witolda Gombrowicze. V Bellowově díle objevíme i krásné obrazy spojené s titulním motivem zlomeného srdce, důsledně se však vyhýbající přílišnému patosu a kýči, k němuž tento motiv při necitlivém uchopení doslova svádí. Oceníme je o to více, že jsou pronášené postavou exaktního vědce. Tento fakt můžeme chápat i jako autorovo přesvědčení o možné koexistenci zdánlivě zcela protikladných pólů – vědy a poezie.

Saul Bellow napsal román mimořádných kvalit o síle lásky, lidském porozumění a touze po kráse, ovšem včetně vykreslení jejich protikladů. V milostném vztahu jednoho z protagonistů pociťujeme nezřídka skutečnost blízkosti lásky a nenávisti. Ve druhém, avšak přesto podstatném plánu tohoto prozaického díla, se autor zaměřil i na vylíčení negativních jevů civilizace na sklonku druhého milénia. Učinil tak velmi nenásilně, jelikož zobecňující proklamace navázal na reálné a vskutku přesvědčivé citové příběhy hlavních hrdinů; milostná zklamání jsou nám představena v jejich složitosti, nikoliv však bezvýchodnosti. Nad trápeními a existenciálními pochybami se klene oblouk naděje spočívající v empatickém přístupu k neštěstí bližních a vřelé účasti na jejich nelehkém životním osudu.

TVAR č. 12/15, 20. 9. 2012, Pavel Horký

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 5015